Kategorie blogu
Populární příspěvky





Japonský zelený čaj je právem považován za jednu z nejkvalitnějších a nejdelikátnějších čajových variant na světě. Jeho intenzivní chuť a zdravotní přínosy přitahují milovníky všech druhů čaje. Jaké jsou hlavní oblasti pěstování japonského zeleného čaje a čím si jejich jedinečné podmínky a odrůdy získaly celosvětový věhlas?
V IkigaiTea věříme, že porozumění původu čaje je klíčem k jeho plnému ocenění. Proto jsme pro vás shromáždili informace o japonských regionech, které jsou známé pěstováním zeleného čaje.
Kyoto je centrem japonské kultury a historie, což se odráží i v tradiční výrobě čaje. Oblast odpovídá "pouze" za přibližně 3,5 % produkce čaje v Japonsku, ale její význam daleko přesahuje toto číslo.
Kyoto zůstává centrem prémiové produkce. Celých 50 % japonského gyokura pochází z kyotského regionu, kde mlžné podmínky zvyšují obsah chlorofylu o 30-40 %. Ceremoniální matcha je jedním z nejvýznamnějších čajů z této oblasti a její pěstování i zpracování vyžaduje specifické techniky.
Uji a Wazuka jsou dvě z nejznámějších oblastí kolem Kyota. Uji je historicky nejstarší oblastí pěstování čaje v Japonsku. Tradiční ruční zpracování v Uji zahrnuje 20-30 denní stínění pomocí bambusových rohoží (tana-gakoi), nikoliv moderních nylonových sítí. Čajový turismus ve Wazuce a Uji se stal významným ekonomickým faktorem, generujícím 40 % místních příjmů s návštěvností přes 50 000 osob ročně.
Shizuoka, nacházející se na jihovýchodním pobřeží Japonska, je největším regionem pěstování čaje. Prefektura zaujímá cca 40 % plochy čajovníkových plantáží s roční produkcí přesahující 40 000 tun. Díky své příznivé poloze mezi horami a mořem má ideální podmínky pro pěstování čaje. Horský masiv Fudži vytváří unikátní mikroklima s pravidelnými mlhami, které zvyšují obsah aminokyselin v listech.
V Shizuoka se nejčastěji pěstuje odrůda Yabukita, která tvoří cca 32 % výsadeb. Její mrazuvzdornost souvisí s adaptací na místní podnebí. Tato odrůda produkuje čaje s bohatou chutí a jemnou astringencí (trpkostí).
Minerální bohatství půdy vulkanického původu v Shizuoka znamená pro čaj vyšší obsah teaninu a polyfenolů. Tyto minerály dodávají čaji jedinečné chuťové nuance.
Farmáři v Shizuoka používají různé techniky, aby ochránili své čajové keře před mrazem. Hlavní metodou jsou parafínové svíce a peletové boxy s výhřevností 11-12 hodin.
Zajímavost: Optimální rozmístění je 1 svíce na 25-50 m², v závislosti na teplotě. Metoda větrání vzduchu (fukimawashi) se praktikuje na 12 % plantáží v horských oblastech.
Kagoshima je druhým největším regionem pěstování čaje, nacházející se na jižním cípu Japonska. Představuje asi 19 % čajových ploch v Japonsku a díky subtropickému klimatu umožňuje 4-5 sklizní ročně. Region těží z bohaté vulkanické půdy a jedinečných podmínek pro pěstování.
V Kagoshima se výborně daří kultivaru Saemidori (tvořícímu přibližně 13 % plantáží), Okumidori a Asatsuyu. Sopečná půda z ostrova Sakurajima dodává čajům charakteristické tóny chuti. První sklizeň zde začíná již počátkem dubna, o 2-3 týdny dříve než v jiných regionech.
Teplé klima Kagoshimy umožňuje produkci čajů s jemnějším chuťovým profilem, které se výrazně liší od čajů z chladnějších oblastí jako Shizuoka. Moderní mechanizace umožňuje strojovou sklizeň, přičemž region je průkopníkem v testování bezpilotních harvestorů.
Prefektura Mie má bohatou historii pěstování čaje a podílí se přibližně 7 % na celkové produkci japonského čaje. Ačkoli současný podíl nedosahuje bývalé slávy z 19. století, Mie zůstává lídrem ve výrobě kabusecha (zastíněného čaje), který tvoří 70 % místní produkce.
Specifické mikroklima v okrese Yokkaichi podporuje vyšší obsah L-theaninu, což vytváří základ pro čaje s nádechem mořské soli a lehce oříškovým závěrem. Jemně sladké tóny těchto čajů souvisejí především s technikou stínění, která zvyšuje obsah aminokyselin.
Kumamoto produkuje menší objemy čaje (přibližně 3,5 %), ale vyniká svým inovativním přístupem a specializovanou produkcí.
Oblast je průkopníkem v organickém zemědělství - 62 % farmářů přešlo na biodynamické metody s využitím místního vulkanického tufu jako přírodního hnojiva. Tato praxe zajišťuje čistotu čajového produktu a zároveň chrání místní ekosystém.
Obvykle obsahuje směs sopečného skla, minerálů a úlomků hornin, které byly vyvrženy během sopečné erupce. Díky své porézní struktuře má tuf výbornou schopnost zadržovat vodu a minerály. Obsahuje různé minerální látky, které byly součástí magmatu. Může mít různé barvy od bílé, žluté, hnědé až po šedou nebo černou, v závislosti na chemickém složení. Vulkanický tuf má pozitivní vliv na drenáž a zadržování vody, postupně uvolňuje živiny a vytváří příznivé podmínky pro mikroorganismy v půdě.
Unikátním přínosem regionu je produkce kamairiča (praženého čaje), která tvoří 38 % místní výroby. Technologie převzatá od čínských farmářů z 15. století zůstává prakticky nezměněna a vytváří charakteristický profil místních čajů.
Miyazaki odpovídá za přibližně 3,5 % celkové produkce japonského čaje, ale je lídrem ve výrobě kamairicha, kde tvoří 80 % národního objemu tohoto typu čaje.
Kombinace žulového podloží a monzunových dešťů vytváří ideální podmínky pro kultivar Yutaka Midori, který představuje 27 % místních výsadeb. Tyto specifické podmínky dodávají čaji jedinečný charakter.
Tradice pěstování čaje v Miyazaki, spolu s tradičními metodami zpracování, mají velký vliv na chuťový profil místních čajů. Ruční kroucení listů (temomi) trvá 6-8 hodin na várku, což zvyšuje obsah katechinů o 15 % oproti strojové výrobě. Tyto tradiční postupy umocňují chuťové nuance a činí místní čaje vyhledávanými.
Při výběru kvalitního japonského zeleného čaje je důležité věnovat pozornost několika faktorům:
Exportní trendy - zajímavostí je, že 65% japonského vývozu tvoří práškové čaje s meziročním růstem 26,1%
Naše čaje pochází z Uji (Kyoto) a jsou zárukou kvality a tradičního pěstování i zpracování. V každém šálku tak objevíte autentický zážitek z japonského zeleného čaje, pěstovaného s respektem k tradici a přírodě.
Přesvědčte se sami o výjimečné kvalitě našich čajů z Uji a dopřejte si svůj šálek přítomnosti.